Řecko

10. 9. 2010

Více jak 15 000 km pobřeží dává turistům možnost navštívit nespočetné množství pláží, které se v Řecku nacházejí. Tomu, kdo se nechce slunit, ale má raději chození po krásný cestách a kopcích, se cesta nezavírá. Kopce, pahorkatiny a hluboké úžlabiny mají taky svá tajemství čekající na objevení od statečného dobrodruha, který vymění plavky za pevnou obuv, flanelovou košili, kraťasy a batoh a vydá se na průzkum panenské přírody.

Ostrovy a ostrůvky

Kolem dvou tisíc ostrůvků různě rozloženo na relativně malé ploše moře zaujme každého, kdo na ně pouze zběžně pohlédne. Není to kvůli tomu, jak vypadají, spíše kvůli prostředí, ve kterém se nacházejí. Při pohledu z letadla se kolem nich rozkládá azur moře místy přecházející v brčálově a tmavě zelenou barvu. Při bedlivějším pohledu uvidíte malé bílé tečky rychle se pohybující po hladině. Nejsou to ptáci. To majestátní a rychlé jachty rozrážejí svým kýlem klidnou mořskou plochu, zanechávajíc za sebou klikatou čáru jako nějaká zmije. O něco dál od pohybujících se teček a blíže k pobřeží spatříte sportovce se svými windsurfy hledající sebemenší závan větru, aby se mohli pustit do nekonečný dálek a dobrodružství skrývajících se mezi úzkými průlivy, ale i otevřenými plochami moře mezi jednotlivými ostrůvky. U pobřežních skalisek se to jenom hemží potápěči i čvachtajícími se turisty, kteří si užívají slunečních dní a krásy moře. Ti, kteří mají šnorchl a výbavu se vydávají dále a hlouběji než ostatní. Pro ně nezůstávají tajemství v hlubinách ukryta. Podmořské foťáky a kamery jenom vytrvale hučí při natáčení té krásy, která se před potápěčem otevírá, jakmile sluneční svit zeslábne a kolem vás se rozhostí „mořské“ šero.

Legendy a pověry

Řecko ale není známé a tolik navštěvované jenom pro svoji nádhernou přírodu a moře. Jeho historie je natolik bohatá a pestrá, že láká turisty ze všech koutů světa. Tolik legend, bájí a pověstí, které tu vznikly, nemá snad žádná země na světě. Dávné civilizace, které se tu usídlily a daly tak podnět k tomu, aby tu vznikly stavby a divy uchvacující dnešní svět, s sebou přinesly i svoje zvyklosti a tradice. Ty se postupem času měnily a kloubily s novými. „Babské“ povídačky nalézaly stále více posluchačů, fakta se překrucovala, a tak začaly vznikat legendy. Vždy v sobě ale nesly nějaké ponaučení, cíl a pravdu, které se mohl posluchač chytit a vzít si z toho, co potřeboval. Ty se pak schraňovaly a sepisovaly, až se v moderní době vylouply na světlo světa v podobě mnoha knih pojednávajících o dávných hrdinech, bozích, příšerách a monstrech, která žila před dávnými a dávnými věky.